O srdci

Základní informace o srdci

Srdce je svalová pumpa v centru oběhového systému, která čerpá krev za účelem dodávání kyslíku a živin do všech částí těla a odvádění odpadních látek. Pracuje automaticky a není jej třeba vědomě ovládat. Srdce je tvořeno unikátním svalem, ideálně přizpůsobeným pro svou funkci: nikdy se neunaví a nikdy nepotřebuje odpočívat.

Co dělá oběhový systém?

Srdce je v centru oběhového systému. Tento systém je nepostradatelný: dodává kyslík a živiny přenášené krví do tělních buněk, čímž jim poskytuje energii, a odvádí odpadní látky z krve.

Jakou roli hrají krevní cévy?

Krevní cévy rozvádějí po těle krev.

• Tepny obecně odvádí krev ze srdce do plic a zbytku těla. Krev v tepnách má vysoký tlak (aby dosáhla do všech částí těla), a proto jsou stěny tepen silné, pevné a vybavené vrstvou svalů, která jim umožňuje smršťování a uvolňování podle potřeby.
• Kapiláry jsou nejmenšími krevními cévami, a jejich tenké stěny umožňují propouštění kyslíku a živin z krve do okolních buněk a orgánů, a opětovné vpouštění odpadních látek zpět do krve.
• Žíly obecně přivádí krev z těla a plic zpět k srdci. Krev navrácená do srdce má nižší tlak, a proto jsou žíly vybaveny chlopněmi, aby byl zajištěn tok krve kupředu, a nedošlo k obrácení toku.

Jaká je stavba srdce?

Srdce je svalová pumpa, která pohání krev krevními cévami svým rytmickým smršťováním a uvolňováním. Srdce je umístěno v dutině za hrudní kostí. Délka průměrného srdce dospělého člověka je přibližně 12 cm.

Srdeční sval je výjimečný typ svalu, který se nachází pouze v srdci. Sestává z buněk, které se nazývají kardiomyocyty. Kardiomyocyty jsou rozvětvené a vzájemně propojené tak, že jsou při smršťování a uvolňování synchronizovány a pracují spolu koordinovaně. Stejně jako všechny svalové buňky spolu kardiomyocyty komunikují prostřednictvím rychle převáděných elektrických signálů. Tento sval je regulován autonomním nervovým systémem (který je automatický a nevědomý a reguluje funkce jako je tlukot srdce, dýchání a zažívání). Na rozdíl od ostatních druhů svalů srdeční sval funguje nepřetržitě bez únavy.

Srdce se skládá ze čtyř oddílů, dvou pravých a dvou levých. I když pracují synchronizovaně, tyto strany jsou odděleny přepážkou jménem septum. Horní oddíly sestávají z pravé a levé síně. Jejich stěny jsou tenké a pružné a síně slouží ke sběru krve přiváděné do srdce. Spodní oddíly sestávají z pravé a levé komory, které získávají krev z výše zmíněných síní. Jejich svalové stěny jsou tlustší než stěny síní, protože musí vyčerpávat krev ze srdce. I když je uspořádání levé a pravé komory podobné, stěny levé komory jsou silnější. To proto, že levá komora musí vyčerpávat krev při vyšším tlaku, aby tato dosáhla do všech částí těla (včetně prstů na rukou a nohou), zatímco pravá komora musí čerpat krev jen do plic. 

To znamená, že srdce není zcela symetrické. Pravostranné oddíly získávají krev z těla a čerpají ji do plic, kde je krev okysličována. Levostranné oddíly získávají nově okysličenou krev z plic a čerpají ji do těla, kde je kyslík spotřebováván. Srdce ke své funkci potřebuje přívod kyslíku a glukózy. Tyto poskytuje krev přiváděná k srdci věnčitými (koronárními) tepnami, které leží na vnějším povrchu srdce, a odváděná od srdce srdečními žílami.

Aby bylo zajištěno, že se krev bude pohybovat správným směrem, je v srdci systém chlopní. Tyto chlopně jsou přepážky z fibrózního materiálu, tvarované tak, aby se za vysokého tlaku otevíraly (aby umožnily průtok krve) a aby se za nízkého tlaku zavíraly (aby se zabránilo zpětnému toku krve). Zvuk srdečního tepu je způsoben zavíráním srdečních chlopní. Na pravé straně mezi pravou srdeční síní a pravou srdeční komorou je umístěna trikuspidální chlopeň. Skládá se ze tří cípů. Pulmonální tepna obsahuje pulmonální chlopeň pro směřování krve čerpané z pravé komory. Na levé straně mezi levou síní a levou komorou je mitrální chlopeň. Ta je také známa jako bikuspidální chlopeň, protože sestává ze dvou cípů. Aorta obsahuje trojcípou aortální chlopeň, která slouží ke směřování krve odcházející z levé komory.