Co to je kardiomyopatie?
Kardiomyopatie je onemocnění srdečního svalu („kardio“ označuje srdce, „myo“ označuje svaly a „patie“
označuje nemoc). Nejedná se o jedno onemocnění, ale spíše o skupinu onemocnění, které ovlivňují stavbu srdce a snižují jeho schopnost čerpat krev po těle.
Kdo může onemocnět kardiomyopatií?
Kardiomyopatií může onemocnět kdokoliv a v jakémkoliv věku. Předpokládá se, že jí trpí přibližně 1 z 500 lidí.
Jak kardiomyopatie ovlivňuje srdce?
Kardiomyopatie ovlivňuje srdeční sval. Může ovlivnit tvar srdce, jeho velikost nebo tloušťku svalových stěn. Tyto změny poté ovlivňují funkci srdce. Způsob, jakým je srdce ovlivněno, záleží na typu kardiomyopatie, kterou daný člověk trpí.
Co srdce dělá a jak funguje?
Srdce je svalová pumpa, která zajišťuje oběh krve v těle. Skládá se ze zvláštních svalových buněk, které se nazývají kardiomyocyty. Tyto svalové buňky jsou jedinečné, protože vždy pracují, nikdy se neunaví a nikdy nepotřebují odpočívat. Srdce má čtyři oddíly: dva napravo a dva nalevo. Tyto oddíly jsou rozděleny přepážkou, která se nazývá septum. Horní oddíly se nazývají síně a mají tenké, pružné svalové stěny. Dolní oddíly jsou komory, které mají silnější svalové stěny. Pravostranné oddíly získávají krev z těla a čerpají ji do plic, kde je okysličována. Levostranné oddíly získávají okysličenou krev z plic a čerpají ji do těla, kde je kyslík spotřebováván.
Jaké jsou typy kardiomyopatie?
Dilatační kardiomyopatie (DCM nebo DKMP)
K tomuto typu kardiomyopatie dochází, když se levá komora (nebo obě komory) srdeční zvětší a sval se roztáhne. V takovém případě je sval slabší a hůře schopen vyčerpávat krev ze srdce. I když se DCM může vyvinout u kohokoliv, může se objevit během těhotenství; v takovém případě ji nazýváme “peripartální kardiomyopatií”.
Hypertrofická kardiomyopatie (HCM nebo HKMP)
K tomuto typu kardiomyopatie dochází, když sval komory ztloustne (hypertrofuje) a tím komoru zmenší. Svalové buňky jsou navíc uspořádány abnormálně. Toto ztluštění stěny způsobí, že musí srdce k čerpání krve po těle více pracovat, dochází ke zvýšení tlaků v srdci. Může také dojít k zablokování toku krve ze srdce, takzvané obstrukci. Toto onemocnění je často spojeno se zvýšeným rizikem závažných poruch srdečního rytmu.
Arytmogenní kardiomyopatie pravé komory (ARVC), nověji arytmogenní kardiomyopatie
K tomuto typu kardiomyopatie dochází, když nejsou buňky srdečního svalu řádně spojeny a jsou nahrazovány zjizvenou tkání nebo tukem. Kvůli tomu se srdeční sval roztáhne, ztenčí a oslabí, a tím pádem není schopen vyčerpávat krev ven ze srdce tak dobře, jak by měl. To může také vést k vážným problémům se srdečním rytmem. Dříve se myslelo, že postihuje pouze pravou komoru srdeční, ale nověji se ukazuje, že může postihovat komory obě, nebo dokonce pouze levou.
Restriktivní kardiomyopatie (RCM nebo RKMP)
K tomuto typu kardiomyopatie dochází, když srdeční sval ztuhne a nemůže se řádně uvolnit, kvůli čemuž je obtížnější naplnit komory dostatečně krví.
Nonkompaktní kardiomyopatie (LVNC)
K tomuto typu kardiomyopatie nejčastěji dochází, pokud se u nenarozeného dítěte správně nevyvine srdeční sval. Svalové buňky se těsně nespojují jak je obvyklé, což způsobuje malé prohlubně a houbovitý vzhled svalu. Tyto prohlubně mohou ovlivňovat funkci srdce a může docházet k problémům se srdečním rytmem.
Takotsubo neboli syndrom “zlomeného srdce”
K tomuto typu kardiomyopatie obvykle dochází při extrémním stresu (proto nazývá syndromem „zlomeného srdce“). Levá komora se zvětší a oslabí a může mít charakteristický tvar, který bývá připodobňován k japonské nádobě pro lov chobotnic, odtud název takotsubo. Tento stav je jen dočasný a obvykle se postupně zlepšuje.
Co způsobuje kardiomyopatii?
Kardiomyopatie mají mnoho různých příčin. Některé druhy jsou genetické: způsobuje je mutace DNA (genetického materiálu), která ovlivňuje vývoj srdce daného člověka. Genetické nemoci mohou být dědičné (předávané z rodiče na děti), proto se kardiomyopatie může vyskytnout u více členů rodiny. Pokud je jedné osobě v rodině diagnostikována kardiomyopatie, často se doporučuje, aby byli na tuto nemoc vyšetřeni i rodinní příslušníci, jako například rodiče, sourozenci a děti (příbuzní prvního stupně). Další příčiny zahrnují infekce (nejčastěji virové), autoimunitní poruchy (poruchy ovlivňující imunitní systém) a některé léky (jako například léky používané k léčbě rakoviny) a toxiny (především alkohol).
Jaké jsou příznaky kardiomyopatie?
I když mnoho lidí trpí kardiomyopatií bez jakýchkoliv symptomů, někteří lidé pociťují následující symptomy:
- únavu (kvůli nízké úrovni kyslíku);
- dušnost (kvůli tekutině na plicích);
- otékání břicha a kotníků;
- bušení srdce;
- bolest na hrudi; a
- závratě a omdlévání.
Jak je kardiomyopatie diagnostikována?
K diagnóze kardiomyopatie se používají různé testy, které vám může doporučit kardiolog (specialista na onemocnění srdce). Tyto testy zahrnují rodinnou anamnézu, lékařskou prohlídku, EKG (elektrokardiogram) pro zjištění elektrické aktivity srdce a echokardiogram nebo MRI (magnetickou rezonanci) umožňující přesný popis stavby srdce. Další testy zahrnují zátěžové testy, genetické vyšetření či histologické vyšetření srdeční tkáně.
Co teď?
Možná si tento dokument čtete, protože Vám nebo některému Vašemu známému oznámili, že můžete trpět kardiomyopatií. Nebo vám tato nemoc také mohla být právě diagnostikována. Takové zjištění může být pro vás velmi stresující a můžete se cítit zmateně. Možná jste již o této nemoci četli informace, která vás velmi zneklidnily. I když se možná diagnóza kardiomyopatie může zdát závažná, se správnými informacemi a podporou může většina lidí vést plný a aktivní život.
